Chabařovice od archeologa Jindry

Chabařovice 2019

První květnový víkend se konal již pátý ročník detektorářského srazu v Chabařovicích. Nebudu asi jediný kdo mu dává již přízvisko „tradiční“. Celá organizace stojí a zároveň padá se Zipsym a jeho rodině. Za tuto náročnou organizaci jim samozřejmě patří velké díky, protože jen málokdo si uvědomuje co to stojí času a úsilí.

V pravěku měl každý movitý i nemovitý předmět mimo praktického významu, také význam společenský a symbolický. Všechny tyto tři kategorie můžeme spatřit i na Zipsyho akci. V praktické rovině se můžeme něco dozvědět o novinkách ve světě detektorů. Dále není problém si vyzkoušet funkčnost detektoru na uměle vytvořeném testovacím polygonu. Do toho spadá i možnost nekonečných dotazů na hlavního organizátora ohledně nejlepšího nastavení, doporučení apod. Společenský význam této akce spočívá v setkávání lidí, kteří se z různých příčin v mnoha případech setkají jen na této akci. Pro mě osobně je tato rovina nejdůležitější. Neumím si představit tuto akci bez lidí klanu severního teritoria, Habánů, kteří se k nám navrátili odněkud ze Sedmihradska – kam od nás museli v 17. století „dobrovolně“ odejít a dále pak divoké Brdské výpravy – jakožto posledních potomků kdysi mocného lidu sídlícím na Plešiveckém hradisku. Nesmíme opomenout ani Cobru, našeho nejvzdálenějšího účastníka, který se k nám před mnoha lety doplazil až z dalekého východu, jenž je jeho původní domovinou. Mezi hlavní společenské složky nelze opomenout ani různé soutěže, michelinový gulášek a zejména lítý boj o tombolové ceny. Letos mě velmi potěšila výhra pěkného půllitru. Bohužel cena, na kterou se vždy nejvíce těším mi opět unikla. Jednu sice mám, ale chyběl mi k tomu bohužel opojný pocit výhry v tombole, jelikož v předloňském případě šlo jen o bohapustý handl. Samozřejmě tímto mám na mysli velmi pěknou keramickou produkci od Habánů, kterým lze jen poděkovat, že udržují po dobu 500 let tradiční habánskou keramiku . Symbolika byla u pravěkých lidí většinou spojená s komunikací s bohy a všeobecně s nadpřirozenem. Na našem srazu se tato rovina odehrává v nočních hodinách u mohutného ohně. Zde se také často stírá reálno od mytické roviny a nezřídka dochází k jejich splynutí ve žhavých různorodých diskuzích. To vše za doprovodného zpěvu našich kytarových bardů. Nad tím vším bdí svým vševidoucím okem samotný Ježíš. Své unavené oko však nad námi přihmuřuje, poněvadž sám se s námi navrací do období dávných dnes již zapomenutých bohů, kteří zde byli o mnoho staletí dříve. Není jistě náhoda, že sraz se koná v termínu jednoho ze čtyř nejdůležitěšjších keltských svátků (Beltine), kdy tehdy stejně jako dnes u nás docházelo k zapalování ohňů.

Z pohledu archeologie se sraz v Chabařovicích označuje jako událost. Události jsou archeologicky nezachytitelné a až tam po nás jednou najdou nějaké ztracené předměty (víčka od lahváčů atd.), bude velmi pravděpodobně vyřčen ortel, že zde docházelo k nějakým rituálním praktikám. Nakonec to za pomoci této kouzelné interpretace určí jako vždy správně .

Člověk v pravěku na rozdíl od našeho kalendářního času chápal čas cyklicky, kde se vše neustále opakuje a jen tímto pro něho nastává pravá realita. Přál si, aby každý rok byl stejný a osobně to vidím stejně. Ať se rok za rokem ještě mnohokrát všichni společně sejdeme na srazu v Chabařovicích a sláva organizátorům i zúčastněným!!!

Jindra